Leoš JANÁČEK – Fotografická dílna na Hukvaldech

Hudební fantazie v hledáčku: JAK JSME NA HUKVALDECH FOTOGRAFOVALI „U JANÁČKŮ“

Janáčkův projekt dostal další nádherný rozměr. V sobotu 11. července 2026 se na Hukvaldech uskutečnila závěrečná akce Léta s Leošem Janáčkem – fotografický workshop „Fotografování u Janáčků“. Sešla se skvělá sestava devíti fotografů z celé republiky – od Liberce až po Šumperk. Mnozí z účastníků již byli na přípravném kurzu před rokem, a tak byli tematicky dokonale nachystaní. Janáček pro ně nebyl překvapením. Například Franta Černý se autorovi věnuje už rok a akce na hradě pro něj znamenala symbolické ukončení projektu před vlastní finalizací.

Všichni účastníci jsou vynikající fotografové. Naše setkání na Hukvaldech pro ně nebylo první zkušeností s prací na dlouhodobém projektu. Měli jsme společný cíl: přenést neopakovatelnou hudební fantazii a syrovost Leoše Janáčka do fotografických obrazů. Níže si můžete přečíst reportáž z celého dne. Na samotný úvod se ale podívejte na video, které atmosféru naší tvůrčí dílny dokonale shrnuje.

🎥 Fotografická dílna na Hukvaldech

Teoretický rozjezd v Janáčkově hájemství

Náš den odstartoval v inspirativním prostředí Památníku Leoše Janáčka na Hukvaldech. V místech, kde skladatel trávil své poslední roky a tvořil svá vrcholná díla, jsme nejprve načerpali zajímavé detaily o jeho životě, vztahu k rodnému kraji a také o historii samotného hradu Hukvaldy. Pan správce Památníku má k Janáčkovi velmi osobní vztah. Při své práci se již setkal s mnohými dotazy, a tak nebyl naší návštěvou ani hlubokým zájmem fotografů nijak překvapen či vyveden z míry.
Poté už přišla na řadu fotografická alchymie. Jako lektor jsem účastníkům shrnul metodiku, která tvořila technické jádru celého dne, a doplnil ji praktickými ukázkami expozice:

• ICM (Intentional Camera Movement): Záměrný pohyb fotoaparátu během expozice, který snímkům dodává snový, malířský charakter.
• ME (Multiexpozice): Prolínání několika vrstev do jednoho výsledného snímku přímo ve fotoaparátu.

Letošní novinka: Oproti minulým kurzům jsme šli ještě dál. Zkoušeli jsme aplikaci předpřipravených výtvarných schémat a barevných papírových koláží, které jsme pomocí multiexpozice komponovali přímo do reálných záběrů krajiny a architektury.  

Fotografické scénáře inspirované Janáčkovou tvorbou

Před odchodem do terénu jsme si definovali tři hlavní tvůrčí scénáře, které odrážejí Janáčkovu uměleckou DNA a které jsme chtěli vizuálně ztvárnit:

1. 1. 1. 1. Kombinace reálného a abstraktního: Janáček je proslulý záznamem nápěvků mluvené řeči (realita), ale zároveň pestrou a neobvyklou hudební abstrakcí. Naším cílem bylo tyto dva světy ve fotografiích propojit.
         2. Přírodní motivy a folklorní kořeny: Skladatel hluboce miloval přírodu Valašska, Slovácka a Lašska. Sbíral zde lidové písně. Do snímků jsme proto vkládali struktury dřeva, listů a detaily staveb na hradě Hukvaldy.
         3. Lidské emoce a činnost: Janáčkova díla jsou o běžných lidech a jejich každodenních starostech. Hledali jsme proto motivy spojené s lidskou stopou a emocemi. V tom měly výrazně pomoci právě připravené koláže.

Magická hradní obora: Místo umělecké síly i tragického konce

Po společném obědě naše kroky vedly do přilehlé hukvaldské obory. Tato obora má fascinující historii sahající až do 16. století a rozkládá se na ploše téměř 440 hektarů. Je proslulá zejména svými monumentálními starými stromy s obnaženými kořenovými systémy, které obepínají hradní kopec. Právě tyto divoké kořeny – tak divoké a syrové, přesně jako Janáčkova hudba – se staly dokonalým objektem pro naše ICM experimenty. Světlo pronikající skrze koruny staletých buků vytvářelo pro naše fotografické fantazie dokonalé kulisy.

Při fotografování na nás silně doléhal fakt, že právě v těchto místech se odehrála poslední, tragická kapitola Janáčkova života. V srpnu roku 1928 zde skladatel pobýval se svou pozdní láskou a múzou Kamilou Stösslovou a jejím synem. Když se hoch v oboře ztratil, Janáček ho v chladném letním dešti dlouho hledal. Přitom se těžce nachladil, dostal zápal plic a po pouhých třech dnech zemřel v nemocnici v Ostravě. Tato melancholie a syrovost osudu se podepsala na mnoha našich záběrech.          

Hrad Hukvaldy: Po stopách Mistra a jeho přátel

Celé odpoledne jsme volně, dle osobní fantazie každého z nás, přecházeli mezi oborou a hradem. Hrad Hukvaldy, jeden z největších hradních komplexů v České republice, byl založen v první polovině 13. století pány z Hückeswagenu. Do těchto míst Janáček velmi často a rád docházel pěšky v doprovodu své společnosti, přátel a návštěv. Toulal se po okolních lesích a čerpal inspiraci. Na kopci Babí hora, jehož stráň dokonce sám odkoupil, si nechal zřídit své oblíbené odpočinkové místo. Dnes zde stojí tzv. Janáčkova lavička.

V exteriérech i tajuplných interiérech hradu dostali fotografové naprostou svobodu. Každý postupoval samostatně a hledal své vlastní janáčkovské detaily. V momentě, kdy došlo na aplikaci papírových koláží do multiexpozic, jsme však pracovali víceméně společně. Pomáhali jsme si s držením různých barevných šablon, experimentovali s odrazy světla a sledovali, jak se historické zdi hradu propojují s abstraktními geometrickými tvary. Ukázky použitých šablon uvádím níže.

Hledáme nový prostor pro výstavu!

Z workshopu vznikla ucelená řada zajímavých výtvarných děl, která si zaslouží být viděna. Původně plánovaná výstava přímo v prostorách hradu Hukvaldy se bohužel z technických důvodů nemůže uskutečnit.
V této chvíli aktivně hledáme náhradní výstavní prostory. Pokud víte o galerii, kulturním centru nebo jiném inspirativním místě (nejen) v Moravskoslezském kraji, kde by tato fotograficko-hudební pocta Janáčkovi mohla najít svůj domov, dejte mi prosím vědět do e-mailu!

Všem zúčastněným fotografům děkuji za skvělou energii, hluboké vnímání tématu a odvahu experimentovat!

V Liberci 28.7.2026