Antoine de Saint Exupéry – Východiska

O Exupérym toho bylo napsáno mnoho. Můj projekt ale není o nové biografii ani o ilustracích. Snažím se najít tvůrčí impulsy v jeho životě a ty pak převést do výtvarného jazyka – v tom také tkví unikátnost mých projektů. Je velmi pravděpodobné, že někdo jiný by si vybral odlišné charakteristiky.

Pro potřeby projektu jsem si určil 4 okruhy, které dle mého názoru nějakým způsobem ovlivnily a dále charakterizují Exupéryho osobnost a tvorbu. Při četbě podkladů si dělám poznámky, ukládám si citáty, vzniká vlastně jakási mozaika a já doufám, že v ní zahlédnu budoucí obrazy. Zde, bez ladu a skladu, jsou ukázky:

1) Krajina dětství a dospívání – základní kameny Exuperyho idealismu, vztahu k velkému prostoru a k touze po ukotvení

– motiv hory, připomínající v raném dětství ztraceného otce, jako pevnost
– rytíř Aklin, chráněnec bohů
– „potřeboval jsem všechny ty body, abych později zjistil, co mi v poušti chybí…“
– „sním o životě, kde chodíme po bílých kamíncích…“
– zlaté světlo na břehu řeky ve Fleurville
– odněkud být, z nějaké společnosti, ze svého dětství, ze svých ideálů
– „…v dětství ztrácejícím se v noci mám kořeny“

2) Ritualita a tradice – hledání bezpečí v tradicích, hledání prastarých rituálů, které provazují lidskou existenci, úcta k řemeslům

– touha po posvátném a jiném světě, úcta k tradicím
– chuť vánoc, hučení v kamnech, stůl s bílým ubrusem jako symbol poslední večeře
– „…chci nasazovat všechnu svou kůži i když prohraju“
– spojení s Kosmem, odevzdání se živlům, pozdvižení na vyšší úroveň
– „dávám přednost konkrétnímu místu na břehu řeky…“

3) Pilotova katedrála – transcedence osamění, intenzivní vztah k Zemi a lidem pod sebou

– „…vždyť pilotovat to také znamená psát znaky na nebe jako na prázdný arch“
– „Žiji ve stopě vlastního jásotu“
– Exupéry chápe povolání pilota jako znovuzrození, jako vstup do jiného světa
– a pak už mohl udělat jen jedno: dát sám sebe (dar krve)
– Něžné pouto mezi pilotem a zemí / lidmi
– stále více se ztotožňoval s osudem Malého prince: odejít ze Země, ztratit se ze světa
– Slunce pohasínalo v moři, bylo to báječné. Letadlo ho opájelo.

4) Exupéryho katechismus a paradoxy – chtěl všechno, absolutní lásku i svobodu, věrnost i nevěrnost, samotu i společnost, přepych a chudobu

– „Jsem člověk, který rozhrabává popel. Jako člověk, který hledá jiskřičku života v tmavém krbu“
– „Nenávidím vnější efekty, člověk musí mít co říct!“
– Exupéry obdivoval Janovo evangelium
– jde o to svádět hejno dohromady, navazovat rozptýlené bytosti, aby se spojili – to je srdce tajemství

Tolik k první dávce podnětů. Co z toho vyplývá pro další práci?

Exupéry bude o juxtapozicích – materiálových a strukturálních. Bude o zvládnutí velkého prostoru za pomoci sníženého těžiště. Bude o použití figurálních motivů. Bude o reliéfních hranách na pozadí prázdného prostoru, obydleného sluncem, měsícem a hvězdami. Bude o teplých zákoutích.

Příští příspěvek bude o Malém princi a o tom, co by se z něho dalo použít.

15.2.2018, Straškov